Díky teplejšímu klimatu jsme si v posledních letech zvykli na vyšší cukernatosti hroznů. Na druhou stranu se v létě stále častěji objevují dlouhá období bez dostatečných dešťových srážek. Při našich návštěvách středomořských dovolenkových destinací si často můžeme všimnout, že réva dokáže růst v daleko sušších podmínkách, než jsou ty naše. Naše země je stále nesrovnatelně zelenější, než vyprahlé jižní oblasti, tak proč se zabývat problémem sucha?

Při odpovědi na položenou otázku můžeme začít s mladým vinohradem. Čerstvě vysazená sazenice pochopitelně nemá dostatečně vytvořenou kořenovou soustavu a začíná pociťovat nedostatek vody jako první. V květnu a červnu ještě využívá vlhkost půdy, která se do země dostala v zimním období. Pokud však není tato zásoba vláhy doplňována, pociťují sazeničky již v průběhu června nedostatek vody. Růst letorostů se zastavuje a rostlina může i uhynout. Sucho může způsobit předčasné vyzrávání výhonů a sazenici ani pozdější vydatný déšť nemusí probudit k růstu a následkem může být zpoždění vývoje a oddálení vstupu vinice do plodnosti. V letech 2015 – 2016 byly poškozeny rozsáhlé plochy mladých vinic v Jihomoravském kraji, někde dosahoval výpadek sazenic i více jak 50 %.

Naši vinaři si zvykli obdělávat vinohrady formou zatravnění. Zatravnění má spoustu výhod, ale jednu velkou nevýhodu. Travní porost ve spojení s půdními kapilárami dokáže z pozemku vinice vysát vlhkost ze značných hloubek. Proto je vhodné mladé vinice zásadně nezatravňovat a půdu udržovat formou černého úhoru neboli stálým kypřením, po dobu nejméně 2 – 3 roky po výsadbě. Vhodný kultivátor dokáže půdu zbavit plevele, ale zároveň naruší půdní kapiláry, tedy přeruší vzlínání vody na povrch a tak účinně ochrání spodní profil před prosýcháním. Zkušení zemědělci mají rčení, že lépe je vinici 1 x okopat, než 3 x zalévat. V době letních veder je také potřebné, aby srážky dosáhly alespoň 20 mm. Slabší srážky se totiž ke kořenům révy v zatravněných vinicích vůbec nedostanou, protože je vyschlá půda a vegetace zachytí na povrchu. Naopak v případě nakypřené zeminy se srážky dostanou rychle pod povrch a horní nakypřená vrstva pak vodu dlouho drží u kořenů.

Největší problémy s vodou jsou v případě podsadeb starších vinic. Mladá sazenička zde trpí nejenom konkurencí trav a únavou půdy, ale také konkurencí starých keřů. Proto je dobré v období největšího sucha podsazeným sazenicím pomoci vydatnou zálivkou. Mějme přitom na paměti, že réva není rákos a není třeba ji udržovat v bažině. Zalévat stačí 1 x týdně, aby půda měla čas přiměřeně proschnout. Po zálivce je vhodné sazenici okopat a přerušení kapilarity opět zajistí, aby půda rychle neproschla.

Velmi náchylné na poškození suchem jsou stolní odrůdy. Intenzivně plodící keře plné velkých hroznů mají zvýšené nároky na vodu a živiny, protože musí tvořit velké množství hmoty. Zálivka doma na zahradě není problém, ale zalévat keře ve vinici může být obtížné a těžko proveditelné. To bychom měli uvážit, když řežeme keře a volíme zatížení plodnými očky. Stolní odrůdy bez zálivky v polních podmínkách mohou mít jen menší množství hroznů.

Starší plodné vinice s dobře vyvinutým kořenovým systémem jsou proti suchu docela odolné a nedostatku vláhy se umí dobře přizpůsobit. Suchý ročník může znamenat nižší sklizeň, ale vyšší kvalitu. Sucho ovšem musí vydržet až do vinobraní. Vydatné srážky v měsíci září dokážou cukr obsažený v hroznech naředit a úrodu silně poškodit praskáním bobulí a hnitím. Mezi odrůdy citlivější na sucho můžeme zařadit např. Dornfeldr, Solaris, Frankovku, Müller Thurgau nebo Rulandské bílé. Daleko větší vliv však může mít volba podnože. Do výsušných poloh jsou méně vhodné podnože Teleki 5 C nebo SO 4. Odolnější jsou Kober 5 BB nebo Craciunel 2.

V období sucha se více projevují některé choroby. V posledních letech pozorujeme vyšší výskyt usýchání celých keřů (syndrom ESCA). V pozdním létě se na listech mezi hlavními žilkami objevují nejprve žlutozelené nebo červenofialové skvrny (podle odrůdy). Plocha listu mezi nervy a okrajem listů postupně nekrotizuje – usýchá, hrozny jsou menší a na bobulích se často vyskytují tmavší skvrny. Silněji postižené keře náhle odumírají. Při řezu kmínků můžeme pozorovat hnědou nekrózu a později bílý rozklad dřeva. Postižené keře je nutné z vinice odstranit a nahradit podsadbou.

V chuti vína poznáme ročník, který byl hodně studený a deštivý. Víno je pak kyselejší a má zpravidla vyšší obsah kyseliny jablečné. Vína ze suchých ročníků mohou mít naopak kyselin málo a tomu je nutné přizpůsobit technologii. Také je potřebné zvládnout vyšší cukernatosti, aby harmonie vína netrpěla nadbytkem alkoholu a ve víně zůstal přiměřený zbytek cukru.