Před časem jsem si na tomto místě postěžoval na těžký život nových odrůd ve vinařství. Réva je vytrvalá kultura a změnit odrůdu si vyžaduje značný kapitál. Mnoho z dnes pěstovaných odrůd má tradici, která se počítá na staletí, jiné používáme několik desítek let, další se jen objeví a po pár letech zase zmizí. Díky liberálním pravidlům pro registraci je nových odrůd nepřeberné množství a mnohé neznají ani odborníci.

Při zpětném pohledu do vinařské historie vzpomínám na dobu po roce 1985, kdy na vinařském nebi zazářila odrůda Muškát moravský, který se tehdy pěstoval pod původním názvem Mopr. Autor odrůdy, Ing. Václav Křivánek, musel před státní odrůdovou komisí Mopr těžce obhajovat a dalo dost práce než byla zapsána do tehdejší Listiny povolených odrůd. V té době už byl o Mopr takový zájem, že jsme nestačili vyrábět sazenice. Po krátkém období stagnace po roce 1990 je Muškát moravský velmi poptáván a pravidelně se umisťuje mezi tři nejštěpovanější odrůdy.

Trochu jiný příběh je spojený s odrůdou Pálava, která byla v době registrace Muškátu moravského již poměrně známou. Nezapomenutelné Pálavy tehdy vyráběl tehdejší předseda boršických zahrádkářů František Hlaváček. Před rokem 2000 však o sazenice Pálavy nebyl příliš velký zájem, ale vše se změnilo po zavedení nového vinařského zákona, který způsobil rostoucí zájem o jakostní vína s přívlastky. Vinaři zjistili, že Pálava umí dát každý rok výbornou cukernatost a kvalitu. Do dnešního dne se Pálava drží na předních místech mezi nejvíce štěpovanými odrůdami. Podobnou renesanci občas zažívají i některé „klasické odrůdy“, dnes je hodně žádané např. Rulandské šedé. Rulandské šedé díky nízké kvalitě klonů téměř zmizelo z_výsadeb. Nové německé a rakouské klony však odrůdu vrátily na výsluní, protože kromě výborného vína dávají i přiměřený výnos.

V roce 1986 jsem od kolegy z Perné obdržel první sazenice dnes nejvíce žádané odrůdy Hibernal. Odrůda byla zajímavá tím, že nezmrzala ani v nejkrutějších mrazech. Jinak jsme kolem ní více než dvacet let chodili celkem bez povšimnutí. Občas se na výstavách vína objevila v_podobě hodně kyselého vína se zvláštním aromatem. To trvalo až do doby, než vešlo v obecnou známost, že Hibernal potřebuje dobře vyzrát alespoň do kategorie pozdní sběr. Pak začal Hibernal vyhrávat místní a později i prestižní mezinárodní výstavy. Dnes je nejvíce štěpovanou odrůdou v_České republice a ještě více sazenic se k nám dováží.

Ale vraťme se k odrůdě Solaris, které je uvedena v nadpisu tohoto článku. Vinaři sledující vývoj za „severním polárním kruhem evropského vinařství“ tuto odrůdu už dlouho znají, protože slaví úspěchy v zemích jako Dánsko, Norsko, Polsko a pobaltské státy. Také nám bylo již delší dobu známo, že se jedná o bestseller v oblasti nových odrůd, ale ještě v loňském roce byl Solaris našimi vinaři přijímám s určitou nedůvěrou. A právě letos přichází bod zlomu, kdy nabídka sazenic nebude schopna uspokojit rychle rostoucí poptávku po Solarisu.

Původ této odrůdy můžeme hledat až u slavného ruského šlechtitele Mičurina, který se snažil křížit mrazuvzdornou amurskou révu s kvalitními evropskými odrůdami. V jeho díle pokračoval Prof. Vilém Kraus, který své semenáčky nabídl Prof. Helmutu Beckerovi. Ten pokračoval v křížení v_Geisenheimu a práce byla dokončena vyšlechtěním Solarisu ve Freiburgu šlechtitelem Norbertem Beckerem.

Díky příměsi genů z amurské révy začíná vyzrávat již v srpnu a odrůda proto snese i silné zimní mrazy. Nevýhodou může být časné rašení, které probíhá o několik dnů dříve než u_Chardonnay. Opylování probíhá dobře, takže odrůda nesprchá. Výnosy jsou poměrně vysoké, dají se srovnat s odrůdou Müller Thurgau. Loňský ročník nebyl pro vyzrávání hroznů moc příznivý, přesto jsme koncem září dosáhli cukernatosti téměř 24 °NM. Důležité je, že i při vysoké cukernatosti si odrůda podrží pěkné kyselinky kolem 7 g/l.

Solaris je rezistentní odrůda. Jako rezistentní se označují i mnohé další odrůdy révy vinné, ale v poznámce je vždy uvedeno, že autor doporučuje 2 – 3 postřiky. Proto odborníci neradi používají pojem rezistentní, ale říkají raději odrůdy se zvýšenou odolnosti proti houbovým chorobám. Ani u_Solarisu není rezistence zcela 100 %, ale určitě je velmi vysoká a odrůdu je možné pěstovat zcela bez postřiků.

V prvních letech pěstování jsme si mysleli, že díky hustému olistění nebudou mít o sladké hrozny zájem špačci. Bohužel, opeření lupiči si dají tu práci a hrozny bez ochranných sítí se stanou jejich kořistí.
Je pochopitelné, že tak kvalitní odrůda se stala rodičem dalších následovníků: Muscaris (Solaris x Muškát Ottonel), Cabernet Cortis a Cabernet Cantor (Solaris x Cabernet Sauvignon) a jiných.

Otec vlasti Karel IV. pochopil ve své době význam vinařství, které masivně podporoval, i_kvalitních odrůd, které nechal dovést z tehdejšího Burgundska. Škoda, že dnes nemáme tak osvícenou vládu. Solaris netrpí chorobami, nevadí mu zimní mráz, každoročně vyzraje nejméně do pozdního sběru a přitom si ponechá dostatek kyselin. Je jasné, že zavedení Solarisu do praxe přinese velké úspory, protože vinaři silně omezí nákup postřiků a cukru.